Třetina Čechů by po splacení svých finančních závazků své budoucí úspory utratila. Nejčastěji by je investovala do nového bydlení. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury IPSOS realizovaného pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK). Tendenci utrácet mají především ženy a mladí lidé ve věku 27 až 35 let.

Češi, kterým by se podařilo po řádném splacení svých finančních závazků ušetřit, by tyto finanční prostředky nejčastěji odložili stranou a dále šetřili (40 %). Pětina z nich by je přitom použila k finančnímu zaopatření svých dětí (23 %), zatímco další pětina k zaopatření sebe sama v období stáří (18 %). Dvě pětiny Čechů by své úspory nechaly na svých účtech pro běžnou spotřebu (40 %) a další třetina Čechů by je naopak utratila (35 %), a to nejčastěji za nové bydlení (12 %), dále pak za vybavení do domácnosti či elektroniku (8 %) nebo za vysněnou dovolenou (8 %). 7 % Čechů by si za ně pořídilo nové auto.

„Dluhy představují pro řadu lidí zkušenost, kterou by v budoucnu neradi opakovali. Jedním z předpokladů je naučit se efektivně řídit domácí rozpočet a začít si vytvářet finanční rezervy pro případy neočekávaných výdajů. Z našeho průzkumu dále vyplývá, že třetina Čechů by po splacení dluhů své případné finanční prostředky opět utratila a další téměř polovina Čechů by jimi pokryla svou běžnou spotřebu,“ říká Markéta Fixová ze společnosti KRUK, zabývající se správou dluhů.

Větší tendenci utrácet mají ženy

Vyšší tendenci utrácet ušetřené finanční prostředky mají po splacení svého dluhu ženy (36 %) než muži (33 %). Ty si za své úspory nejčastěji pořídí nové bydlení, vysněnou dovolenou či vybavení domácnosti. Muži naopak raději než za nákup dovolené utratí své peníze za nové auto.

Téměř polovina mužů navíc upřednostňuje použít své ušetřené finanční prostředky k pokrytí běžné spotřeby. To udělá pouze třetina žen. Možnost ušetřit peníze do budoucna by zvolily dvě pětiny žen i mužů.

S rostoucím věkem se zvyšuje ochota spořit

U Čechů se s rostoucím věkem projevuje nižší tendence utrácet naspořené finanční prostředky. Učinila by tak pouze třetina lidí ve věku 54 až 65 let. Lidé v tomto věku preferují použít úspory k pokrytí svých běžných výdajů (43 %), případně je dále spořit na důchod či použít k zabezpečení svých dětí (40 %). Opačný trend se projevuje u mladých lidí ve věku 27 až 35, kdy polovina z nich by své úspory dále investovala a pořídila by si za ně nové bydlení, auto, vybavení domácnosti či vysněnou dovolenou (48 %). Třetina z nich by finanční prostředky dále šetřila (38 %) či z nich pokryla svou běžnou spotřebu (36 %).

Největší tendenci utrácet mají lidé v Čechách, nejmenší v Praze

Obyvatelé Prahy by své úspory vynaložili k pokrytí svých běžných výdajů (46 %), případně by je šetřili dále do budoucna (42 %). Pouze necelá třetina z nich by je utratila (32 %). Podobně by hospodařili se svými úsporami také obyvatelé Čech, své finanční prostředky by ovšem oproti Pražanům investovalo do větších nákupů až 36 % z nich. Moravané by si naopak své úspory nejčastěji šetřili do budoucna (42 %), případně je ponechali na svém běžném účtu (35 %).